Naše jízda započala v Plzni a první den jsme urazili přes 120 kilometrů do Horní Vltavice. Naší hlídku tvořil jeden obrněný jeep a tři muži. První noc jsme se utábořili nedaleko německého tábora, který jsme velmi rychle lokalizovali. Po provedení rychlého průzkumu jsme se rozhodli položit nálože na sporadicky hlídanou německou techniku. Akce proběhla úspěšně a my se mohli vrátit do našeho místa pro bivakování. Noc byla mrazivá, proto jsme vstali časně a připravili se na další cestu.
Náš další cíl byl obec Volary, kde jsme navázali kontakt s americkou obrněnou jednotkou, která právě město osvobodila. Poté jsme se okružní jízdou vrátili zpět do Horní Vltavice, kde došlo ke střetu s ustupujícími Němci. Američané vesnici dobyli snadno, jelikož převaha tanků byla značná.
Azyl pro sobotní noc nám poskytli místní obyvatelé, kteří byli velmi milí a pohostinní. Večer nás čekal další průzkum německých pozic. Hlídky byly zesílené, avšak naší jednotce se opět podařila infiltrace do nepřátelského tábora, kde byla opět provedena demoliční akce na německé technice. Naše přítomnost nebyla odhalena. Stažení zpět do výchozí pozice proběhlo také úspěšně.
V neděli ráno jsme nevstávali časně. Po snídani jsme si v klidu zabalili své věci, poděkovali našim hostitelům a vydali se za americkou jednotkou na Kvildu. Dorazili jsme již po bitvě, protože jsme se zdrželi cestou průzkumem okolí. Na Kvildě jsme doplnili zásoby vody a vyjeli směrem na Filipovu Hut, kde jsme u silnice očekávali německou kolonu, kterou jsme pak sledovali až do Kašperských Hor, kde celá jednotka rozbila tábor ve starém sadu. Naše hlídka se usadila nedaleko a v průběhu odpoledne vyslala dvě hlídky k německému táboru, cílem bylo získat informace o postavení techniky, stanů, terénu a hlavně přístupových cest do tábora. Vytipovanou trasu jsme použili krátce po půlnoci. Po dosažení hranice sadu se naše skupina rozdělila a dva muži měli za úkol umístit výbušniny na těžkou nepřátelskou techniku a jeden muž zamířil ke dvěma automobilům, které stály stranou a byla zde možnost i vzít zajatce. L/Cpl Sutton a Trp. Jester úspěšně položili nálož na polopásový tahač a stáhli se na smluvený meeting point, kde již čekal Sgt. O’Sullivan, kterému se podařilo náloží zneškodnit osobní automobil, ale bohužel nebyla možnost vzít zajatce, protože u techniky nikdo nebyl. Po příchodu do tábora si muži sdělili své dojmy a zalezli do svých spacáků.
Časně ráno v pondělí celá jednotka zamířila opět k Plzni.
Akce se opravdu vydařila. Děkujeme za spolupráci německým kolegům, kteří byli skvělým protivníkem a naše noční nájezdy brali s humorem. Také děkujeme milým a pohostinným lidem, které jsme cestou potkali. Krásná šumavská příroda dokreslovala pohodovou, ale i místy náročnou akci, kterou jsme si opravdu užili, a velmi nás mrzelo, že musíme v pondělí odjet.
