Nestává se příliš často, abychom nechali jiné kluby vojenské historie nahlédnout pod pokličku našich traning campů a výcviku. Tentokrát jsme ovšem udělali vyjímku.
Slovo dalo slovo a více jak půl roku dopředu jsme naplánovali s kolegyněmi z Kampferinnen společný traning camp. Plán byl takový, že akci tématicky zasadíme jako výcvik agentek SOE v Anglii. My v rolích instruktorů a dámy v rolích frekventantek kurzu.
Přípravy byly velké, chtěli jsme mít vše dobře připravené, aby výcvik dával smysl a byl přiměřeně obtížný. I když jsme již jednotlivé části výcviku v rámci klubu dělali mnohokrát, tentokrát to mělo být jiné a nechtěli jsme si před jiným KVH uříznout ostudu. Očekávání od kolegyň byla velká a my jsme je nechtěli v žádném případě zklamat.
Den D nadešel a naše víkendové dobrodužství naostro začalo vyzvednutím frekventantek u nejmenované západočeské obce a odvozem do našeho výcvikového střediska. Následovalo pár slov na úvod a pak administrativní kolečko, které zahrnovalo vydání výstroje, lekařskou prohlídku, vyplnění formulářů a individuální pohovor s důstojníkem o motivech vstupu do SOE. Pak seržant dámy odvedl do jejich ubikací, vysvětlil jim, jak budou ubikaci udržovat a vydal rozkaz k převlečení do PT kompletu.
Všechny body programu byly pečlivě naplánovány. Především jejich pořadí a náročnost. Abychom hned na začátek dali najevo, že tento víkend bude vše jen ne pohodový, předali jsme hned na začátku frekventantky našim PT instruktorům. Počasí bylo slunečné, teploty dosahovaly ke 30 stupňům a výcvik začal náročným fyzickým tréninkem a fyzickým přezkoušením dle tabulek britské armády (současné). Z disciplín můžeme jmenovat běh na 2,4 km, angličáky, plank, sedy lehy, sklapovačky a to vše na čas. Instruktoři neodpouštěli žádné pochybení nebo polevování. Na konci tohoto fyzického bloku byl ještě zápas na zemi ve dvojicích. Následovala krátká přestávka.
Boxérský ring umístěný v areálu nešlo přehlédnout, takže našim svěřeňkyním brzy došlo, že bude využit. A také byl. Nejprve jim naši PT instruktoři ukázali praktickou ukázku millingu do první krve (a krev opravdu tekla), což je specifický pěstní souboj v rukavicích, kde si vojáci cvičí kontrolování své agrese a obrana zde nemá místo, pouze útok. Poté dívky dostaly rukavice, ochranu hlavy a chrániče zubů a na povel se do sebe pustily. Všichni jsme ocenili jejich snahu a nasazení. Vše bylo samozřejmě hodnocené. Následoval klasický box s obranou na dvě kola.
Naše vyčerpané frekventantky byly po tomto programu propuštěny na vítanou pauzu na čaj. Instruktoři na poradě a hodnocení velmi ocenili maximální nasazení, které dívky v první části dne prokázaly. Velmi jsme si oddechli, že holky dorazily takto naladěné a připravený program si snad užijí.
Dalším bodem programu byla sebeobrana pod vedením Lt. O'Sullivana a Sgt. O'Briana. Čerpáno bylo především z příruček od podplukovníka Fairbairna. Teorie byla prokládana praxí. Závěr se zaměřil na boj s nožem, který byl simulován gumovými noži a křídou.
Tímto téměř skončil první den výcviku... Téměř.
Po večeři následoval dobový hodinový film o působení SOE ve Francii. Všichni film využili k odpočinku u hrnku čaje a relaxu po náročném dni. Po 23. hodině se jídelna vyprázdnila a všichni se odebrali na své ubikace. Avšak klid neměl trvat dlouho. Kolem jedné hodiny byl spuštěn letecký poplach a všichni byli probuzeni a nahnáni do sklepa - protileteckého krytu. Venku byly slyšet výbuchy a zvuky letounů. Rozespalí instruktoři i budoucí agentky sdíleli nálet ve sklepě za svitu petrolejek. Po ohlášení konce útoku se všichni odebrali zpět na ubikaci, nyní již definitivně.
Další den byl budíček časně. Až moc časně v kombinaci s nočním programem. Mužstvo i frekventantky bez rozdílu absolvovali poměrně náročnou rozcvičku. Po ranní hygieně následovala vítaná snídaně.
Prvním oficiálním bodem programu byla přednáška o historii a fungování Special Operations Executive vedená ATS Subaltern Blanche O'Callagher, následovala přednáška o zbraních i s ukázkami. Po sezení v učebně bylo třeba dívky opět rozhýbat a překážková dráha k tomu byla ideální. Překážky byly různorodé a některé jistě překvapily. Všechny dívky ji úspěšně zvládly a mohlo se jít na další program - střelbu z pušky. Tato disciplína byla jako téměř všechny hodnocena.
Oběd a krátká přestávka pro vytrávení byl vždy vítanou částí dne. Následující přednáška Sgt. O'Briana o výbušninách nám přišla nejdříve trochu náročná, protože sergeant do ní zahrnul i matematické výpočty na množství výbušnin na různé konstrukce, ale dívky si svědomitě zapisovaly. Opět jsme interně ocenili jejich zápal.
Po "výbušné" přednášce bylo nutné se opět trochu protáhnout u demonstrace, která se věnovala manipulaci s granátem. Trénovali jsme styl hodu a přesnost.
Využili jsme toho, že dívky byly v polní uniformě a helmě. Překážková dráha trochu jinak... Tentokrát dostaly naše svěřenkyně úkol spolupracovat jako tým, nikdo nezůstane vzadu, na každé překážce si budou pomáhat, doběhnou spolu, i kdyby měly jednu nést... Ale nebylo to tak jednoduché jako poprvé. Na trase bylo připraveno několik nástrah, výbušnin, dýmovnic a kulomet. Ale ani toto nedokázalo naši skupinu zastavit a všechny se společně dostaly do cíle.
Bylo kolem čtvrté, což vždy znamenalo pauzu na čaj. Opět oblíbenou část dne. Pak následovala pohodová přednáška o topografii a vysílačkách. Obě přednášky měly poměrně velký úspěch. Zejména Trp. Mason a jeho vysílání morseovou abecedou bylo vítanou změnou, dalo odpočinout svalům a zaměstnalo hlavu.
Tím byl další den výcviku ukončen. Ale opět ne tak docela...
Dívky se odebraly do umývárek, pak následovala chutná večeře a večerní pohoda. Jenže netušily, že zatímco odpočívaly, měli instruktoři briefing týkající se nočního programu, který měl brzy vypuknout.
Kolem 1900 oznámil velitel výcviku, že se družstvo frekventantek převleče zpět do propocené polní uniformy, ošetří si puchýře, vezme si výstroj, zamaskuje obličeje a připraví na briefing. Ten proběhl hodinu na to.
Šest dívek bylo rozděleno na dvě skupiny. Každá agentka dostala svou roli v teamu, byl rozdán operační materiál a mapy. Také byly specifikovány úkoly a vysvětlena procedura jejich provedení.
Každá skupina dostala pozorovatele z řad instruktorů. Obě skupiny pak byly naloženy na nákladní automobil, který je odvezl na DZ (drop zone) vzdálenou několik kilomentrů. "Výsadek" znamenal vyskočit z jedoucího nákladního automobilu za tmy. Žádná nezaváhala, což nám udělalo radost.
Úkoly (zorientování se v prostoru, demolice trati, průzkum vesnice) plnily oba teamy velmi vyrovnaně a po několika hodinách a ne málo kilometrech v nohách obě družstva úspěšně vyzvedl opět nákladní automobil. Posledním úkolem bylo se infiltrovat zpět na základnu.
Únava po několika dnech, puchýře, drobnější zranění si začaly vybírat svou daň, ale vůle a zápal divek dokončit všechny zadané úkoly se nevytrácel.
Sobotní ráno tentokrát nepřineslo rozcvičku, ale stejně nás všechny čekal nabitý program. Po snídani následovala přednáška Trp. Whitemana o údržbě techniky a praktická část, která zahrnovala řízení jeepu, což si zkusily všechny dívky.
Zbytek dne jsme věnovali para výcviku. Ten jsme nepojali 100% dobově, ale udělali jsme průřez dobovým a moderním parašutismem. Od teoretické přednášky od skákání na kulatém padáku až po moderní křídlo. Sgt. O'Brian a Trp. Jackson měli přednášky i test kvalitně připravené. Praxe je však stejně důležitá, proto jsme se pokusili některé části výcviku přiblížit v našich skromných podmínkách.
Poslední přednášku vedl Cpl. Baker a týkala se německých postupů proti nepřátelským agentům.
Po para výcviku nezbývalo než dát všechna hodnocení našich instruktorů dohromady a vyhodnotit nejlepší frenkventantky a obecně celý training camp.
Musíme říct, že jsme před akcí nevěděli, co máme očekávat a opačně si troufáme říct, že ani naše milé kolegyně to netušily. Training camp jsme postavili podle našich standardů a máme radost, že se kolegyním líbil a snad naplnil jejich očekávání. Smekáme před jejich nasazením, snahou a zápalem. I přes tropické počasí, nesčetně množství puchýřů a únavu se dokázaly vypořádat s každým bodem programu, každou překážkou a úkolem, který jsme před ně postavili.
Děkujeme také všem, kteří se podíleli - našemu support teamu - catering corpsu.
Děkujeme za skvělou akci, která byla oboustranně prospěšná!
Fotografie: Blanka Chocová, Andrea Šimečková
Skvělý report můžete najít i na FB stránce Kampferinnen
